Historie

Původně Němotice. Název pochází od osobního jména Němota. Zemědělská obec na pravém břehu Stupavy východně od Bučovic. Sídelní typ: silniční, kostel na potoku severně od vsi, opodál na severozápadě dvůr. Nemotice měly v r. 1930 celkem 681 obyvatel, z toho české národnosti 674. Římských katolíků bylo 630 a příslušníků československé církve 36. V roce 1960 zde žilo 618 obyvatel, z toho 306 mužů a 312 žen.
Velikost katastru: 3,69 km2. Názvy tratí: Bařiny, Doubí, Kocourky, Lopaty, Příčníky, Stupávky, Vinohrádky, Obůrky, Zápověď.

Již r. 1327 byl v Nemoticích farní kostel, tehdy se jmenuje zdejší farář Petr. Beneš z Kanšperka vložil r. 1372 Raclavovi z Měnína Nemotice s tvrzí a s patronátem kostela, načež r. 1376 Nemotice a Dřevnovice Jenčovi ze Srbec. Dále Štěpán z Běhařovic a Ješek Z Sušic vložili 1382 Nemotice s patronátem Janu Kobečkovi. Jan Kobeček a Racek z Nemotic intabulovali zboží Vojtěchovi z Melic a ten 1397Artlebovi z Hrádku (týž tu seděl i 1405). R. 1437 drželi Nemotice bratři Smil Artleb a Jan  ze Zástřizl, z nichž Smil tu seděl ještě 1446 a Jan 1463. R. 1480 držel zboží v Nemoticích Václav Škoda ze Zástřizl, 1481 - 1496 Jan ze Zástřizl a posléze Proček ze Zásřizl prodal 1496 Tasovi z Ojnic tvrz a ves Nemotice, Snovídky, pustý Nemotínek, pusté dvory v Záruškách a podací kostela v Nemoticích. Tasova dcera Markéta z Ojnic vzala 1531 svého manžela Bernarta ml. z Žerotína na Nemotice na spolek, zatímco její sestra Anna z Ojnic vzala 1533 na Nemotice na spolek svého manžela Václava z Boskovic, který tu seděl již 1524. Jan Černohorský z Boskovic udělil 1578 Nemoticím svobodu sbírat dříví v lesích. Škola se připomíná r. 1758. Fara zanikla za třicetileté války. 1758 zřízeno kaplanství a 1748 lokálie (matriky od r. 1758). Farní kostel sv. Václava byl vystavěn r. 1793. R. 1846 byla škola, dvůr velkostatku, mlýn a hostinec. Pozemkové knihy se zachovaly od r. 1653. Cholerou v r. 1836 zemřelo 70 osob.

Obec zemědělská, těžce poškozená v r. 1864. Bývalo zde 7 pololáníků, 10 čtvrtláníků a 13 chalupníků. Hodně dělníků jezdilo do koryčanské továrny na ohýbaný nábytek. V obci byl panský dvůr a mlýn. Velkostatek měl 105 ha, přes 10 ha měli 4, do 10 ha 7, do 5 ha 66 a do jednoho ha 84. V obecní kronice nacházíme zajímavou zprávu k r. 1915. Tehdy byl sesazen správce školy Fr. Pour pro uveřejnění "nepravdivých zpráv" o živostních poměrech obyvatel v okolí Koryčan v americkém časopise.

Znak a prapor